Hledáme kvalitního dodavatele - jen dámské věci - motooblečení

Překvapilo mě kolik je už tady holek ZDE

Katalog PSí HUBÍK 2010 stáhnout ZDE

Harley Lady Praha

Známá otázka Kůže nebo textil ?

Jak vůbec multi-funkční prádlo pod motooblečení funguje?

Kde ti skvělí muži jsou?

10 vět, které muži při svých lžích používají nejčastěji

Článek, který mě zaujal :

Jsme soběstačné, muži nás obdivují, ale doma by nás mít nechtěli. Jsme příliš samostatné. Jenže nám nic jiného nezbývá. Muži, kteří by se o nás toužili postarat, se totiž záhadně vytratili. Ženská emancipace je tak znejistila, že nevědí, co sami se sebou. A my ženy to víme? zde

Příliš malá na motorku ?

Dobrý den milé dámy,
chtěla bych se s vámi podělit o své zklamání. Včera jsem šla poprvé do autoškoly na první jízdu na motorce- chci si udělat papíry na A neomezené. Hodina probíhala dobře, jelikož nemám žádné zkušenosti tak mi bylo vše z technického hlediska vysvětleno, super instruktor. Pak jsme přešli k samotné motorce, Yamaha 125. Když jsem si měla vyzkoušet si na motorku sednout, došlo k velkému šoku. Nedošáhla jsem na zem. Hrůza, zděšení, skoro pláč!

Obešli jsem všech 6 motorek, které autoškola vlastní a ani jedna nebyla výškou sedla pro mně vhodná. Prý se jim to ještě nikdy nestalo. Oba jsme byli s instruktorem jako opaření, skončilo to samozřejmě mým odchodem po svých domů. Poraďte mi někdo prosím co dělat, měřím cca 164cm a do budoucna bych chtěla choppera nebo cruisera, ty jsou nízké. Potřebuji řidičák. Nespím, jsem totálně zklamaná. Co dělat, máte někdo zkušenost?

Díky Leonka

JAK JSEM ZAČÍNALA

Misha

Pokud se milé dámy motáte kolem motorek (nemyslím motorkářů) s opravdovým zájmem, ale máte dojem, že tohle je pro vás naprosto nedosažitelný sen, zkuste číst dál. Jestliže patříte opravdu k nadšencům a nemyslíte si, že jste jen načinčané batůžky co si pan motorkář hrdě veze v plavečkách někam k vodě, ale rády by jste sami usedly za řidítka, jen vám chybí ta potřebná kuráž a sebevědomí, možná že přečtením tohohle článku se ve vás něco zlomí a řeknete si, když to zvládla ona, tak proč ne já. A to je důvod proč to vůbec píši.

Musím se přiznat, že jsem taky patřila k oněm batůžkům co doma děsně před zrcadlem řešily, co si vzít na sebe za sexy hadříky za přítele na motorku. Pokud možno vše co nejkratší, ale každou z nás to přejde po prvních větších popáleninách od výfuků….některým viz mě, to došlo až po druhé opravdu už velké popálenině. No jo no frajeřinka a teď mám docela slušné jizvy jak na kotníku tak i na stehně ;) Cítila jsem se asi jako většina holčin děěěěsně důležitě, že jsem někam přijela na motorce. To jsem ale ještě nic nevěděla o tom nádherném a nesrovnatelném pocitu uznání, když někam přijedu teď…..už ne jako batůžek, ale řidička. Teď už by mě žádnej chlap za sebe na motorku na výlet nebo k vodě jen tak nepřemluvil.

U mě to začalo naprosto jednoduše. Přítel si pořídil jednomístnou motorku a já to vzala strašně osobně. Buď budu na just jezdit s jinýma a ať se třeba zblázní a nebo budu řídit sama. To co bylo v prvu vyřknuto v afektu se mi začalo vtírat víc a víc pod kůži. A proč ne? Přeci to nemůže být tak strašně těžký, řidítka s plynem, dvě páčky na nich a dvě u nohou a nic víc. Na kole přeci jezdit umím, takže rovnováhu udržím, proč do toho tedy nejít?!

Přihlásila jsem se do autoškoly a těšila se na první jízdu. Moje nadšení mě ale hodně rychle opustilo. Myslela jsem, že to nic není, ale zkombinovat pouštění spojky s přidáváním plynu bylo nad moje síly. Pokaždé mi to „chcíplo“. Ne jednou nebo dvakrát, bohužel ani pětkrát. Musím říct, že takový střevo tam asi dlouho neviděli a dlouho taky ani neuviděj. Nejvíc mě asi vytáčelo, když pan instruktor mi neustále znovu a znovu vysvětloval jak tu spojku pomalu pouštět a pokaždé když mi z prstů sklouzla páčka a mě to opět chcíplo, mi důrazně sdělil, že jsem to asi stále ještě nepochopila. Což o to já to teoreticky chápala, ale prakticky to vůbec nešlo. A to, jak mi to pokaždé zdůraznil, že to nechápu mě vytáčelo k nepříčetnosti. „Já to přeci chápu“ jsem mu pokaždé řikala, jenže on na to „to asi ne milá slečno, když to neděláte“. Byla to zoufalá situace. Člověk je naštvaný sám na sebe víc než na toho maníka co má za sebou, kterej ze vás dělá ještě větší dilinku, než se v tu chvíli sama cítíte.

Když už jsem se třeba na po desáté rozjela, tak jsem musela hned zastavit, což jsem zjistila, že taky není jednoduché udržet rovnováhu a hned mi to padalo na nohu. A začalo to opět od začátku. Musím říct, že první lekce skončila slzičkami. Ale ne jen stékajícíma v klidu po tváři. Ale totálním brekotem v autě po cestě domů. Přítelovi jsem se naprosto zhroutila a jak malá holka jsem brečela. Musím přiznat, že takhle jsem nebrečela ani na pohřbu svoji babičky. Bylo to totální zklamání ze všeho. Že jsem tak neschopná, že nikdy nebudu jezdit na motorce a že na to prostě nemám.

Jsem ten typ ženský co byla vždy obklopena jen kámošema a proto s nimi ráda i soutěžila a hlavně se jim s oblibou vyrovnávala. Myslela jsem, že tohle zvládnu. Neříkám levou zadní, ale zvládnu a dopiluju, že budu nakonec dobrá. A tohle bylo totální selhání a zklamání sama ze sebe. Byla jsem rozhodnuta další lekci nepodstupovat. Přítel se jen smál, že jsem byla hromádka neštěstí a jak malá holka. Donutil mě tam jít znovu a ejhle ono už to tak hrozný nebylo. Postupně se začaly snižovat počty „chcípnutí“ motoru před rozjezdem až to bylo naprosto v pohodě.

První sezonu jsem se rozjezdila na tolik, že i kluci valili zrak na to jak jezdím a to musím říct, že mě uspokojuje. Jasně, že jezdím hlavně pro sebe a svůj pocit z jízdy, ale co si budeme povídat, jsme ženský a obdiv chlapů máme rády, obzvlášť když je zaslouženej a není jen kvůli hlubokému dekoltu či krátké sukni.

Teď sice taky řeším co na sebe a co s vlasy abych vypadala trošku k světu, když už z t motorky slezu, ale o tom zase v jiném článku ;)

Nyní se už jen pousmívám nad holčinami, co si ve svých seznamovacích profilech na netu zaškrtávají v sekci „sport“ motorky. A když se jich zeptáte na čem jezdí, tak řekne, že se jen nechává příležitostně vozit ;))) Takže holky nebojte se toho, ať nemusí pro vás slovo projížďka znamenat jen čekaní, jestli vás někdo někam sveze. Až když řídíte sami, teprve si jízdu pořádně užijete, ale hlavně si uvědomíte i všechna nebezpečí a věřte mi, že na tu pláž už by jste jen v plavečkách na motorku nesedla, ale raději se budete pařit oblečené v kůži. Ale ten pocit být tam na vlastním Šemíkovi je naprosto k nezaplacení.

Držím vám palce a hlavně holky opatrně